Církevní ekotendr

Vzpomínáte si na ekotendr, kvůli kterému loni málem padla Nečasova vláda? Ministr financí Miroslav Kalousek tehdy bájil o ekonomických výhodách sloučení všech sanačních zakázek do jedné a jejího zadání v rámci jediného velkého kontraktu. Od svého záměru nakonec ustoupil, protože ani jemu se nepodařilo všechny ty „úspory“, které měl ekotendr přinést, obhájit. Nečas se údajně svěřil vedení ODS, že v případě schválení ekotendru rezignuje. Prohlásil, že si neumí představit, že by se kabinet pod jeho vedením měl účastnit něčeho, co je provázeno tolika podezřeními z korupce, a že za svého premiérství nepřipustí žádné další gripeny, Mostecké uhelné, OKD či pandury. Stejné argumenty zaznívají i nyní v souvislosti se zákonem o církevních restitucích – s jednou výraznou odlišností: Nečas dosud neprozřel a majetkové vyrovnání s církvemi úporně brání. To platí zároveň pro Karolínu Peake, jež proti ekotendru kdysi také protestovala. Je zvláštní, že politici jsou ochotni dopustit se ve jménu Božím věcí, které by se neodvážili provést ve jménu ďábla.