Friday Edition: Změnil se v roce 2013 režim?

24. 01. 2014 - EB

V České republice se toho minulý rok odehrálo tolik, že jeho hodnocení potrvá ještě celé měsíce, ne-li roky. Vybral jsem pět různých úhlů pohledu ve snaze dobrat se toho, jak se věci počátkem nového roku mají.

 

Politický analytik Jiří Pehe v Právu napsal, že koncem roku 2013 byly v hluboké krizi skoro všechny instituce, které se v posledních 24 letech podílely na přetváření země ve fungující demokracii a tržní ekonomiku. Česká politika se podle Peheho propadla do prozatím nejhlubšího bodu a pozvolný rozpad stranického systému vytvořeného v 90. letech akceleroval. K tomu došlo částečně kvůli přímé volbě prezidenta a snaze Miloše Zemana vybudovat si nové centrum moci. Dále je třeba vzít v úvahu masivní policejní zásah, v důsledku něhož padla Nečasova vláda, což pro velkou část společnosti bylo jen dalším důkazem zkorumpovanosti hlavního proudu české politiky. Otevřela se tak cesta pro nástup „antipolitiky“ hnutí ANO, Úsvit, a jiných, napsal Pehe. Krize tradičních stran však dosáhla vrcholu, když Zeman jmenoval svou „odbornickou“ vládu. Důvěru podle Peheho poztrácely i některé dosavadní pilíře mediálního světa u nás, které se ocitly pod kontrolou oligarchů.

 

Petr Nečas události roku 2013 pochopitelně vidí téměř výhradně v kontextu toho, co se odehrálo kolem pádu jeho vlády. Pro Reflex uvedl, že předtím byla ČR liberální demokracií založenou na demokratické soutěži politických stran, ale teď už si tím není tak jistý. Podle Nečase došlo k vychýlení celého ústavního systému, avšak Zemanovi by ho nepodsouval. Prý se spíš část prokurátorů začala chovat bez jakékoliv společenské zodpovědnosti a cítí se být nade všemi. Vidí se jako jediná záruka boje proti korupci, uvedl Nečas, ale podle něj je příliš brzy na to říkat, jestli dané změny vydají na „změnu režimu“.

 

Šéfredaktor Reflexu Pavel Šafr má v tomto směru jasno. V roce 2013 se v naší zemi odehrála proměna režimu, napsal, a přiřkl to selhání Nečasovy vlády, popření ústavního systému ze Zemanovy strany, když jmenoval vládu novou, a zvolení Andreje Babiše, s jeho třemi deníky a střety zájmů, do poslanecké sněmovny. Parlament nebude tím nejlepším místem pro obranu liberální demokracie, napsal Šafr.

 

Václav Klaus myšlenku, že se odehrála změna režimu, popularizoval a v rozhovoru pro Euro ji dal do souvislostí především s bojem proti korupci. Řekl, že vzestup Lenky Bradáčové, Ivo Ištvána, dalších státních žalobců a policejních důstojníků je rubem „depolitizace“ české společnosti, totiž úpadku stranického systému. Stejně jako Šafra ho znepokojuje vzestup hnutí ANO a Úsvit, ale na rozdíl od něj nevidí nic nedemokratického na Zemanově chování. Na Nový rok Klaus řekl na TV Prima, že Zeman je „v principu demokrat“, a že to je pro něj hlavní věc, co potřebuje vědět, aby si byl jist, že prezident nebude dělat nedemokratické kroky.

 

Miroslav Kalousek na TV Prima varoval před takzvanou post-demokratickou dobou, k níž může vést lhostejnost lidí vůči Zemanovým krokům za hranou demokracie. Nástupu diktatur prý většinou předcházela velmi silná diskuze o tom, jak je systém politických stran přežitý, že musí být nahrazen něčím jiným, a jak jsou současné politické strany zkorumpované. Podobnou debatu si podle Kalouska v ČR někteří moc přejí, jelikož jim prospívá tím, že vede k oligarchizaci a autokracii. Kalouskova kritika míří částečně na Zemana, ale starosti mu teď dělá především „oligarcha“ Babiš.

 

Z mého pohledu se rok 2013 vyznačoval hlavně tím, že „kmotříčci“ byli prakticky sprovozeni ze světa, a uvolnili tak více prostoru pro kmotry či oligarchy velkého formátu. Nyní mezi ně patří i Babiš. Ze všech citovaných analytiků a politiků, je Klaus nejrozpolcenější. Na jednu stranu může cítit zadostiučinění, když vidí PPF a další mocné skupiny s kořeny v jeho privatizaci získávat tak důležité postavení. Na straně druhé se tak děje za cenu destrukce některých z jeho přátel pohybujících se na nižší úrovni. Klausův politický systém paradoxně napomohl zrodu právě těch oblud, které ho nyní požírají.

 

Článek původně vyšel v anglickém znění v placeném zpravodaji Friday Edition.

Erik Best

Erik Best


Ve zpravodaji Final Word se spolu se svými spolupracovníky zabývám politickými a ekonomickými tématy, která hýbou Českou republikou. Vychází čtyřikrát týdně a denně ho čte více než 10 000 lidí. Potěší mě, když ho budete odebírat přes email, Facebook anebo Twitter.

Kontakt

Tel. 420 296 580 160
Fax. 420 224 221 580
e-mail: info@fleet.cz

 
RSS RSS Facebook Facebook
 

Vydavatel

E.S. Best s.r.o.
Soukenická 13
110 00 Praha 1
Česká republika

Přihlášení odběru

Zrušení odběru


FS Final Word
zavřít