Lízal a ušlá příležitost

Lubomír Lízal, velmi oceňovaný přírůstek do bankovní rady ČNB, loni v listopaduv HN napsal, že boom solárních elektráren je společenským zločinem ve smyslu ušlé příležitosti. 20 mld. Kč státních dotací by podle něj dokázalo zafinancovat další dvě Karlovy univerzity spolu s dalšími dvěma Akademiemi věd. Z pozice člena dozorčí rady ČEZu měl však Lízal jedinečnou možnost poukázat na další ušlé příležitosti. Kolik například zaplatil ČEZ prostředníkům za své solární kšefty? Dostali někteří zaměstnanci ČEZu z těchto kšeftů či z předražených a málo výnosných zahraničních akvizic nějakou provizi? Kdo vlastní společnost CEEI, která pro ČEZ staví předražený mezisklad vyhořelého paliva? Seděli (či sedí) někteří zaměstnanci ČEZu na obou stranách stolu jako skrytí vlastníci společnosti Appian/Škoda? Schovejme si slova chvály pro Dr. Lízala, než se náležitě vyjádří k tomu, zda náhodou nějaká ta „Karlovka“ neproklouzla také z ČEZu na zahraniční konta.