Termín „válečná mlha“ je starý, datuje se do roku 1873 ke Clausewitzovi. Vztahuje se k nejistotě, kterou zažívají velitelé v bitevní vřavě vzhledem k síle a rozmístění vlastních i nepřátelských sil. Válečná mlha bezpochyby stále existuje, byla ale částečně rozptýlena satelitními snímky, bezpilotními letouny a odposlechy.
Pokud se mlha pro ty v bitevní vřavě trochu zvedla, pro lidi, kvůli kterým se války bojují, je neproniknutelnější než kdy dříve. Generálové a jejich civilní velitelé ví lépe než v minulosti, co se na bojišti děje, ale veřejnost může jen hádat, proč se bojuje, jaké jsou cíle a jakého pokroku se podařilo dosáhnout.
Už ani nevíme, jak válku vlastně definovat. Jsme ve válce, když se naši piloti, vojáci a námořníci účastní bojů? Jsme ve válce, když vysíláme drony, aby zabily lidi, kteří se nemají šanci bránit nebo opětovat palbu? Jsme ve válce, když poskytujeme poradce a zbraně jiným, kteří bojují? A co sankce? Jsou válečným aktem?
Všechno je v mlze. A ta houstne a houstne. Nedávno jsme se dozvěděli, že Pentagon v Sýrii vycvičil jenom hrstku rebelů. I tak nám ale bylo řečeno, že Rusové při prvních náletech na Sýrii zasáhli jednotky vycvičené Spojenými státy. Takže Vladimir Putin dokázal na tisících kilometrech čtverečních syrské pouště zaměřit hrstku rebelů vycvičených Pentagonem? To ne, prý cílil na rebely vycvičené CIA. Další mlha.
Jedním z možných způsobů se můžeme dopočítat toho, že Spojené státy nyní bojují na pěti frontách - v Afghánistánu, Iráku, Pákistánu, Sýrii a Jemenu. A to ani nepočítáme samotný ISIS a Ukrajinu. Rusko je nyní ve dvou válkách, v Sýrii a na Ukrajině. Kolik jich vede Čína? Žádnou.
V Číně je možná problémem smog, válečná mlha je ale ryze západní fenomén.
Článek původně vyšel v anglickém znění v placeném zpravodaji Friday Edition.
E.S. Best s.r.o.
Ovenecká 78/33
170 00 Praha 7
Česká republika