Friday Edition: Dlouhodobý úpadek demokracií podle Adenauera a Trumpa

Trumpova administrativa se podle své nové strategie národní bezpečnosti „ocitá v rozporu s evropskými představiteli, kteří mají nerealistická očekávání ohledně války na Ukrajině a sedí v nestabilních menšinových vládách, z nichž mnohé pošlapávají základní principy demokracie, aby potlačily opozici. Velká většina Evropanů chce mír, ale tato touha se nepromítá do politiky, a to z velké části kvůli podrývání demokratických procesů ze strany těchto vlád... Budeme se bránit elitářským, antidemokratickým omezením základních svobod v Evropě, anglosaském světě a zbytku demokratického světa, zejména mezi našimi spojenci.“

Dlouho před Donaldem Trumpem měl Konrad Adenauer své vlastní názory na světové demokracie. Následuje výňatek z nové biografie Konrad Adenauer, Kanzler nach der Katastrophe od Norberta Freie.

Když se Busleyovi (přátelé Adenauerových) 9. listopadu 1938 opět sešli „na čaj v Rhöndorfu“, rozhovor se stále točil kolem mnichovské dohody z 30. září a následné okupace Sudet. Noviny sice toho rána velkými titulky informovaly o atentátu mladého Herschela Grynszpana na člena německého velvyslanectví v Paříži, který se odehrál dva dny předtím. Adenauerovi a jejich hosté však neměli tušení o bezprecedentním protižidovském pogromu, který měla přinést nadcházející noc, údajně jako „odpověď“ a projev „lidového hněvu“.

Pozornost se soustředila na význam „Mnichova“, na kterém se podle Josefa Busleyho všichni shodovali: „Obrovské úspěchy Hitlera pro historii Německa! – Destrukce Versailleské smlouvy! – Avšak naprosté selhání Paříže a Londýna, které již nemohou tak snadno dohnat Hitlerův náskok.“ Ještě trpčí byl závěr, který odrážel Adenauerův hluboký pesimismus: „Demokracie jsou naprosto zdevastované a nemají již žádné velké a vhodné vůdce! – A přitom jejich úpadek neustále pokračuje! – Na celé čáře.“