Berlín 1961, Praha 2011

Každý, kdo sleduje aktivity amerického velvyslance Normana Eisena, musí nabýt dojmu, že náplní diplomacie je především byznys. Jeden den Eisen lobbuje za americké farmaceutické firmy, druhý za Lockheed Martin a třetí za Westinghouse. Přijmeme-li za svou představu komerční podstaty diplomacie, musí pro nás být zarážející, že se Frederick Kempe ve své jinak vynikající knize „Berlin 1961“ o byznysu prakticky nezmiňuje. Kempe vykresluje portrét nerozhodného JFK, který než aby se kvůli obraně Berlína pouštěl do konfliktu se Sověty, raději hodil obyvatele Východního Německa a Střední Evropy přes palubu. Jediné dvě zmínky o byznysu se týkají Chruščovova výroku, že USA vlastně řídí Rockefeller, a odhalení, že stovky tun ostnatého drátu na stavbu Berlínské zdi byly do NDR dovezeny ze Západního Německa a Británie. Kempeho čtenáři by se tak mohli domnívat, že „komerční diplomacie“ je fenomén, který se vynořil až po konci studené války. Více k tomuto tématu viz Aktuálně.cz.