Friday Edition: Hypoteční past, eurová past

Jakmile jsme v červnu 2018 rozpoznali, že tehdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok provádí neohlášenou politiku revalvace koruny pomocí úrokových sazeb, začali jsme čtenáře varovat, co to může znamenat pro korunové dlužníky. Tento způsob zpřísňování měnové politiky, po více než třech letech jejího uvolňování, povede ke zvyšování úrokových sazeb hypoték a v konečném důsledku k velkému počtu propadlých zástav. S poklesem cen nemovitostí se někteří dlužníci ocitnou pod vodou: jejich nemovitost bude mít nižší hodnotu, než kolik za ní dluží. To se zatím neděje, ale brzy to tak být může.

Češi se dostali do úrokové pasti. Letos v únoru jsme vysvětlovali, že nízké úrokové sazby a slabá koruna v období devalvace v letech 2013-2017 naučily Čechy si půjčovat a utrácet. Základní úroková sazba ČNB v době devalvace činila 0,05 % a průměrná úroková sazba hypoték byla kolem 3 %. Než byla oficiální devalvace v dubnu 2017 ukončena, průměrná hypotéční sazba klesla pod 2 %. Během těchto 41 měsíců navýšili Češi objem svých půjček o 25 % na 1,6 bilionu Kč. Utrácení pokračovalo a zadlužení domácností nyní činí 2,2 bilionu Kč. To je nárůst o 70 % od začátku devalvace v listopadu 2013.

Úrokové sazby od června loňského roku rostou a průměrný úrok u hypoték je v současnosti 6,28 %. Bulvární deník Blesk na konci července dospěl k závěru, že Češi se nyní nacházejí ve stavu hypoteční chudoby. Každé zvýšení hypoteční sazby o jeden procentní bod zvyšuje průměrnou splátku hypotéky o 1500 až 2000 Kč měsíčně, napsal Blesk.

Úrokové sazby se nyní alespoň dočasně stabilizovaly, ale potenciální dlužníci stále váhají kvůli tlaku na jejich rozpočty vzhledem k inflačně vyšší cenové hladině. Stejná ČNB, která v letech 2013-2017 hlásala, že lidé mají utrácet, utrácet a utrácet, jim nyní říká, aby se uskromnili.

Firemní dlužníci s eurovými příjmy mají možnost brát si úvěry v eurech a stále častěji tak činí. Oni i jejich banky v podstatě sázejí na to, že eurové úrokové sazby budou i nadále zaostávat za těmi českými a že koruna zůstane silná. Nový guvernér ČNB Aleš Michl tvrdí, že úrokové sazby zůstanou vysoké - dokonce i když se už na posledním zasedání rady ČNB nezvýšily - a že měnové intervence ve prospěch koruny budou pokračovat. Tato deklarovaná politika slouží k povzbuzení firem, aby si i nadále půjčovaly v eurech.

Nová prognóza ČNB, kterou analytici představili 5. srpna, předpokládá oslabení koruny v příštím roce ke 26 Kč/euro, i když člen bankovní rady Jan Frait uvedl (v 56. minutě), že jde spíše o „technický předpoklad“ než o prognózu. To jsme pochopili tak, že nezohledňuje v plné míře vliv případných měnových intervencí.

ČNB 11. srpna vydala přílohu ke Zprávě o měnové politice, která bere v potaz úplné a trvalé zastavení dodávek energetických komodit z Ruska do EU, samotná bankovní rada však takovou možnost bagatelizuje. Přitom Rada EU ve svém nařízení z minulého týdne o snižování spotřeby plynu uvedla, že „Unie by proto měla toto riziko předvídat a v duchu solidarity se připravit na to, že dodávky plynu z Ruska mohou být kdykoliv zcela přerušeny“.

Stejně tak by se euroví dlužníci měli připravit na možnost prudkého oslabení koruny a neschopnost či neochotu ČNB ji nadále podporovat. Eurodlužníci, podobně jako předtím dlužníci s hypotékami, by se mohli dostat do pasti vytvořené Českou národní bankou. Půjčka v eurech za 24 Kč/euro není totéž co půjčka za 30 Kč/euro, zejména pokud začnou vysychat odpovídající eurové příjmy.

Eurová chudoba po hypoteční chudobě následovat nemusí. Oklameš mě jednou...

Tento článek původně vyšel v anglickém znění 12.8.2022 v placeném bulletinu Friday Editon pod názvem Mortgage trap, euro trap.