Energetická propaganda v praxi

Válečná propaganda během covidu byla vedena v přílivech a odlivech, kdy po menších ústupech následují dílčí úspěchy podle jakéhosi opakujícího se vzorce. Zpočátku byli lidé terorizováni, poté jim byla nabídnuta zázračná vakcína, pak byla drastická opatření zmírněna, i když už byly podniknuty kroky k opětovnému zahájení celého procesu. Energetická propaganda se řídí jiným schématem. Nejprve byly vytvořeny podmínky pro odříznutí zdrojů průmyslového života a pak bylo obyvatelstvo opakovaně ujišťováno, že bude dostatek náhradní energie za rozumnou cenu. Jakmile se však u podniků začaly projevovat předsmrtné příznaky, byla nabídnuta bezpečná „vakcína“ v podobě LNG a regulace cen na evropské úrovni. Skeptici místo toho začali volat po okamžitém léku, něčem na způsob hydroxychlorochinu, tak ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka slíbil urychlené zavedení kurzarbeitu. Přesto se na něj podle Jurečky lze odvolat pouze v případě nedostatku zemního plynu, nebo pokud bude elektřina tak drahá, že firmy donutí přerušit část provozu. V covidovém příměru je to jako slíbit podání remdesiviru mrtvému.