Friday Edition: Tajní agenti

Pokud byl během covidového lockdownu doporučovaným čtením Mor Alberta Camuse, pro lockdown ve vztazích s Ruskem je to Tajný agent od Josepha Conrada. Jeho krátký román je zasazen do Londýna roku 1886 a zabývá se anarchismem, špionáží a terorismem. Carské Rusko plánuje teroristický útok malého rozsahu, který má vyvolat konkrétní politickou reakci. Rusko chce, aby za výbuch v londýnské observatoři Greenwich byli obviněni anarchisté, aby britská vláda tvrdě zakročila proti anarchistům z řad ruských emigrantů, představujících hrozbu pro carskou vládu v Rusku.

Politicky účelová destrukce, která je dávána za vinu někomu jinému, je porovnávána s cenou takové politiky v podobě lidské tragédie. Jedinou obětí je chudý mentálně postižený chlapec, který zakopne při odnášení bomby na požadované místo.

Zde je krátká pasáž z románu. První tajemník velvyslanectví dává svému agentovi instrukce:

Chystám se vám sdělit filozofii nastražování bomb z mého pohledu, tedy z pohledu, který předstíráte, že z něho v posledních jedenácti letech vycházíte. Pokusím se nemluvit tak, aby to bylo složité pro vaši hlavu. Vnímavost střední třídy, na kterou cílíte, se rychle otupuje. Majetek jí připadá nezničitelný. Nemůžete se příliš dlouho spoléhat na její pocit lítosti, ani na její pocit strachu. Aby však pobouření z bombového útoku mělo nějaký vliv na veřejné mínění, musí mít hlubší záměr než pouhá pomsta nebo terorismus. Musí to být čistě destruktivní. Tak to musí být, jenom tak, bez sebemenšího podezření na jakýkoli jiný cíl.