FSFinalWord.cz

Prosinec 12, 2019

Friday Edition: Vánoční koleda (novodobá)

Charles Dickens vydal svou Vánoční koledu v próze před 176 lety a od té doby zaznamenává obrovský úspěch. Byla napsána v jiné době, v době, kdy samozřejmě nebyl internet, nebyly sociální sítě, rádio, televize, kabelová televize ani satelit.

 

Michael Slater, Dickensův životopisec, citoval ve své knize z roku 2009 svůj objekt, jak říká, že se mu natolik politicky hnusili Toryové, že téměř uvažoval o kandidatuře za Liberální stranu v Readingu ve všeobecných volbách roku 1841. K dosažení změny se ale místo toho rozhodl využít své psaní. „A na podzim roku 1843 objevil ve Vánoční koledě takovou formu beletrie, pro něj jedinečnou a mnohem účinnější pro sociálně propagandistické účely, jako rána kladivem, slovy jeho oblíbené metafory, než jakýkoliv novinový článek či pamflet.“

 

Vánoční koleda byla tedy „sociálně-propagandistickým“ nástrojem a podle Slatera byla „téměř jeho vysněným přepracováním Martina Chuzzlewita, ve kterém jsou stručně a fantasticky zobrazeny témata sobectví, peněz, chamtivosti, a důsledek toho všeho, komerční společnosti.“

 

Dickens využívá duchů jako literárního prostředku ke znázornění kritiky společnosti. Objeví se přízraky a dovedou Ebenezera Scrooge na správnou cestu poté, co celý svůj dospělý život zasvětil snaze nashromáždit co nejvíce bohatství, zcela bez lásky a rodiny.

 

„Cesta života předznamenává určité konce, ke kterým musí člověk dojít, jestliže na ní setrvá,“ řekl Scrooge, jakmile si uvědomil vlastní osud. „Kdyby však z té cesty sešel, konce se změní. Řekni, že to tak je s tím, co mi ukazuješ!“ 

 

Scrooge úpěnlivě prosil posledního z trojice duchů (na obrázku dole, z prvního vydání knihy), aby mu řekl, zda ještě není pozdě se napravit. Pochopil, co z něho udělala jeho lakota a co způsobila jeho rodině, zákazníkům a jeho okolí, a teď doufal, dokonce žadonil, aby mohl běh událostí zvrátit. Scrooge se tímto způsobem stává nástrojem ke změně společnosti a zůstává jím dodnes, přesahujíc Dickensovu novelu. 

 

Ke Scroogeovu převtělení dochází skrze probuzení vlastního svědomí. Začíná jako skrblík, který je schopen propustit svého účetního, když se ho odváží požádat o trochu více uhlí, aby mu nevyhasl oheň v jeho krbu. Když při jednom ze setkání s duchy Scrooge zemře, jeho zákazníci (Scrooge je zjevně lichvář) se radují a mohou konečně s klidným srdcem spát, protože by to „byla věru pořádná smůla setkat se s věřitelem stejně nemilosrdným“, jež podnik převezme. Nevěří, že by kdokoli mohl být tak lakomý, jako byl Scrooge.

 

Jakmile se Scrooge začíná měnit k lepšímu, pokládá si stejnou otázku jako pozorný čtenář: „Proč duchové chodí po zemi a proč přicházejí ke mně?“ Fantom mu odpoví, že „povinností každého člověka je, aby duch, který v něm sídlí, z něho vystupoval ven mezi jeho bližní a rozletěl se široko daleko - a nevychází-li ten duch za života, je odsouzen chodit mezi ně po smrti. Jeho nezvratným údělem je toulat se po světě - ach, běda mi! - a být svědkem všeho toho, na čem se už nemůže podílet, ale na čem se mohl podílet za života na zemi a co mohl obrátit ve štěstí!“ 

 

Tak by zněla odpověď na položenou otázku, kdybychom příběh chápali v nadpřirozené poloze. Pokud bychom si ale vyložili příběh tak, že se odehrává v Scroogeově mysli a jen se mu zdá, tak by to nešlo. Proč by si vymýšlel duchy a události dávných let? Jeho synovec si připisuje zásluhy za vzkříšení jeho svědomí, ale Dickens to příliš literárně nedokládá. 

 

Čtenářům není zcela jasné, proč Scrooge činí pokání, ale vnímají to tak naprosto přirozeně a lidsky, že většinou tuto velkou mezeru v příběhu přehlédnou. Můžeme ale opravdu věřit tomu, že Scroogeové světa činí pokání? I když tato forma beletrie je „nekonečně účinnější pro sociálně-propagandistické účely než jakýkoliv novinový článek nebo pamflet“, stejně tak dobře slouží těm, kteří nemají vůbec žádné svědomí.

 

Před 176 lety nebyl internet, sociální sítě ani televize, ale také neexistovaly velké korporace, které diktovaly společenská témata. Pokud dnešního Scroogeho přemůže jeho svědomí, nastoupí někdo jiný a zaujme jeho místo. Kdyby rodina Sacklerových nezačala opioidní krizi, udělal by to někdo jiný. Kdyby Petr Kellner nezaložil Home Credit, jeho roli by převzal někdo jiný. 

 

Novodobá Vánoční koleda by správně měla vysvětlit nejen to, jak se může svědomí v člověku probudit, ale především, jak ho společnost vůbec získá. 

 

Článek původně vyšel v anglickém znění v placeném zpravodaji Friday Edition.


   Scrooge

zdroj: http://www.gutenberg.org/files/46/46-h/46-h.htm

Vytištěno z: https://www.fsfinalword.cz/?page=archive&day=2019-12-27

© 2021 E.S. Best s.r.o.